Kalkulačka spropitného od roku 2027

Od 1. 1. 2027, kdy nabývá účinnosti zákon č. 180/2026 Sb. Ten kromě evidence tržeb mění i zákon o daních z příjmů – nové znění § 6 odst. 9 písm. g) osvobozuje spropitné ze stravovacích služeb.

Ne. Zákon limit nepočítá z jednotlivého účtu ani z jednotlivé platby. Limit je měsíční a vychází z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb: 7 % z nich se rozdělí mezi zaměstnance, kteří v daném měsíci spropitné dostali. Spropitné 20 % z jednoho účtu tak může být celé osvobozené, pokud se zaměstnanec za měsíc vejde do svého limitu.

Na zaměstnance, který pracuje v provozovně stravovacích služeb, kde je spropitné obvyklé. Provozovnou se rozumí provozovna podle živnostenského zákona, ve které se připravují a prodávají pokrmy k přímé spotřebě na místě. Spropitné musí host dát dobrovolně a v přímé souvislosti se stravovací službou. Na podnikatele (OSVČ) a jejich vlastní spropitné se toto osvobození nevztahuje – týká se příjmů zaměstnanců.

Dvěma způsoby. Buď rovným dílem: 7 % měsíčních příjmů ze stravovacích služeb vydělené počtem zaměstnanců, kteří v měsíci spropitné dostali. Nebo částkou, kterou určí zaměstnavatel – úhrn osvobozeného spropitného všech jeho zaměstnanců ale nesmí přesáhnout 7 % těchto příjmů. Příklad: při příjmech 400 000 Kč je limit 28 000 Kč za měsíc; dostanou-li spropitné 3 zaměstnanci, připadá rovným dílem na každého 9 333,33 Kč.

Je to zdanitelný příjem zaměstnance ze závislé činnosti. Za plátce příjmu v podobě spropitného se podle § 6 odst. 19 zákona o daních z příjmů považuje zaměstnavatel. Jak ji zdanit, vykázat a zda se z ní platí pojistné, Finanční správa zatím podrobně nepopsala – proberte to s účetní.

Výslovné stanovisko Finanční správy zatím není. Když host zaplatí kartou i se spropitným, pokladna pracuje s celkovou přijatou částkou. Spropitné, které host dá číšníkovi přímo do ruky, je jiná situace. Postup doporučujeme probrat s účetní.